Co je vlastně cena

Cena není názor experta ani výsledek výpočtu. Je to poslední dohoda mezi někým, kdo koupil, a někým, kdo prodal. Nic víc. Když si nejste jistí, jestli je akcie „drahá“, ptáte se špatně — trh vám neříká, kolik ta firma stojí, jen za kolik se před chvílí dva lidé domluvili.

Tahle drobnost mění všechno. Trh není protivník, který proti vám hraje. Je to zástup lidí a strojů, kteří se každou vteřinu znovu dohadují — a kverk se učí číst, jak se ta dohoda posouvá.

Proč se cena hýbe

Pohyb vzniká z nerovnováhy. Když chce v jeden okamžik víc lidí koupit než prodat, kupující musí nabídnout víc, aby někoho přesvědčil — a cena stoupne. Když převáží prodávající, děje se opak. Zprávy, výsledky firem, nálada, panika i obyčejná potřeba někoho vybrat peníze: všechno se do trhu dostane jedinou cestou, přes příkazy k nákupu a prodeji.

Proto je zbytečné hledat „důvod“ ke každému pohybu. Většina drobných výkyvů žádný příběh nemá — jsou to jen příkazy, které se náhodou potkaly v jiném pořadí než před minutou. Teprve když se pohyb opakuje a drží, začíná mít smysl se ptát proč. A i pak je odpověď obvykle až dodatečná.

Svíčka: čtyři čísla v jednom obrázku

Grafy v KVERXU kreslí svíčky. Jedna svíčka shrnuje jedno období — pět minut, hodinu, den — pomocí čtyř čísel: otevření (první obchod), maximum, minimum a zavření (poslední obchod). Tělo svíčky je vzdálenost mezi otevřením a zavřením, tenké čáry nad ním a pod ním jsou knoty: kam se cena podívala, ale neudržela se tam.

Představte si tělo svíčky mezi otevřením a zavřením, knot nahoru k maximu a dolů k minimu a pod svíčkou sloupec objemu.

Barva je jen zkratka: světlejší tělo znamená, že se zavíralo výš než otevíralo, tmavší naopak. Dlouhý horní knot je malý příběh sám o sobě — kupci se pokusili cenu vytáhnout a prodávající je zatlačili zpátky.

Svíčka je zkratka, ne pravda. Uvnitř těch pěti minut se mohlo stát cokoli; svíčka si z toho pamatuje čtyři čísla. Dva úplně různé průběhy — jeden klidný, druhý divoký — mohou nakreslit tutéž svíčku. Čím delší období svíčka shrnuje, tím víc toho zapomene.

Pátý údaj: objem

Ke čtyřem cenám patří ještě jedno číslo — objem, tedy kolik kusů se za dané období vyměnilo. Objem neříká směr, říká účast: kolik lidí se té dohody vlastně zúčastnilo. Pohyb o procento na velkém objemu je něco jiného než stejný pohyb na objemu skoro nulovém.

Pro kverka není objem jen zajímavost. Simulátor z něj počítá, kolik bude obchod stát: průměrný objem v penězích za posledních 20 svíček je základ, ze kterého se odvozuje rozpětí i zhoršení ceny u velkých příkazů. Když je svíčka desetkrát tenčí než obvykle, obchod v ní je výrazně dražší (kapitola 7).

Jak dlouhá je jedna svíčka: tempo

Kolik minut nebo hodin jedna svíčka pokrývá, není vlastnost trhu, ale volba. V DNA kverka je to prvek tempo a má tři hodnoty: pět minut, hodina, den. Výchozí je hodina. Tempo určuje, jak často se kverk vůbec probouzí k rozhodnutí.

Pětiminutové tempo je vyhrazené kryptu. Akciová data k nám chodí zhruba s patnáctiminutovým zpožděním a rozhodovat se každých pět minut podle čísel starých čtvrt hodiny by nedávalo smysl. Ani u krypta ale rychlejší tempo neznamená víc příležitostí — znamená hlavně víc obchodů a víc zaplacených nákladů.

Cena, kterou kverk vidí, není cena, kterou dostane

Jedno pravidlo simulátoru stojí za to znát hned na začátku: kverk se rozhoduje ve chvíli, kdy zná zavírací cenu svíčky, ale jeho příkaz se vyplní až na otevírací ceně té následující. Mezi rozhodnutím a plněním tedy vždycky leží kus času, ve kterém se cena může posunout.

Není to schválnost. Kdyby se příkaz plnil za zavírací cenu, simulátor by věštil — kverk by nakupoval za číslo, které v okamžiku rozhodnutí ještě nebylo dosažitelné. Přesně tenhle jeden trik dělá z většiny „skvělých“ testů na historii výsledky, které v životě nefungují.

Zapamatujte si jedno: cena je záznam minulosti. Všechno ostatní — včetně kverka — je jen odhad, co z ní plyne.