Krabice s knoflíky

Uvnitř kverka jsou přesně dvě věci a vyplatí se je od začátku nezaměňovat. První se nikdy nezmění: zalaminovaný papír s třiceti údaji o povaze — jeho DNA (kapitola 6). Druhá se mění pokaždé, když se kverk učí: krabice s knoflíky.

Krabice s knoflíky je ta neuronová síť. Nic uvnitř není napsané slovy. Nikde tam nestojí „když roste objem, kup“ ani „v pátek neobchoduj“. Je tam jen několik set čísel — říká se jim váhy —, kterými se vstupy násobí a sčítají. Papír říká, *jaká je to bytost*. Knoflíky říkají, *co se zatím naučila*.

Co do krabice vede a v jakém pořadí

Vstupy jdou do sítě ve stanoveném pořadí, které se určí při narození a už se nikdy nezmění:

• Smysly — pohledy na trh ze čtrnácti dostupných (kolik jich kverk unese, určuje velikost mozku — od čtyř do šestnácti), každý převedený na jedno číslo od −1 do +1.
• Sedm čísel o sobě samém — jak velkou pozici už kverk v tomto titulu drží, kolik je na ní v plusu či minusu, jak dlouho ji drží, jak velkou expozici má celý účet, jak vypadá dnešek, jak dopadly poslední obchody a jak hluboko je účet od svého vrcholu.
• Poradci — nejvýš tři. Poradce je kverk s ukončeným učením, jehož pedál se stane jedním vstupem toho vašeho.
• Vlastní pravidlo z Dílny, pokud si nějaké postavíte — jeden vstup navíc.

To pevné pořadí není úřednický detail. Kdyby se vstupy mohly zamíchat, každý naučený knoflík by ztratil význam — síť si pamatuje „třetí vstup zleva“, ne „momentum“.

Za pozornost stojí těch sedm čísel o sobě samém. Každé z nich je vztažené k vlastní pojistce: dnešní ztráta se do sítě nedostane jako „minus 240 dolarů“, ale jako „jsme na 80 % svého denního limitu“. Kverk s denním limitem 3 % a kverk s limitem 8 % tedy vidí tutéž ztrátu jinak — a to je záměr, protože jde o *jejich* limit.

Jediný drát ven: pedál

Z krabice vypadne jediné číslo od −1 do +1 a říkáme mu pedál. Plná jednička znamená „chci největší pozici, kterou mi DNA dovolí, směrem nahoru“, mínus jednička totéž směrem dolů, nula „nechci nic“.

Pedál není předpověď ceny. Není to „myslím si, že akcie vyroste o 2,3 %“ ani „jsem si jistý na 80 %“. Je to přání ohledně velikosti pozice, nic víc. Ten rozdíl je zásadní: předpověď se dá ověřit otázkou „měl pravdu?“, přání ne. Kverk se neptá, co udělá cena; ptá se, jak velkou pozici chce teď držet.

Proto z krabice nevypadá pravděpodobnost. Kdybychom výstup nazvali pravděpodobností, lhali bychom o tom, co to číslo znamená — síť se učí napodobovat své vlastní lepší minulé akce, ne odhadovat rozdělení budoucích cen.

Kolik knoflíků to vlastně je

Vezměme profil Vyvážený: pět smyslů (momentum, návrat k průměru, volatilita, objem/VWAP a režim trhu) a mozek velikosti 32.

• Vstupů: 5 smyslů + 7 čísel o sobě = 12
• Vrstvy: 12 → 32 → 1
• Knoflíků: 32 × 12 + 32 + 32 + 1 = 449

Čtyři sta čtyřicet devět čísel. To je celý mozek. Běžný jazykový model jich má miliardy; kverk jich má míň, než má tahle kapitola slov. Proč to tak je, rozebírá kapitola 3.

Novorozenec není náhodný

Kdyby knoflíky na začátku stály na náhodných hodnotách, první týdny by kverk dělal čirý nesmysl a učil se z nesmyslu. Proto každý nově narozený kverk projde krátkým učebnicovým doladěním: knoflíky se nastaví tak, aby síť odpovídala tomu, co o každém vstupu říká učebnice — rostoucí momentum mírně nahoru, hluboký propad od vrcholu spíš dolů, poradce poslouchat.

Je to schválně slabé a opatrné: výsledné pedály jsou malé a nikdy nedosáhnou krajních hodnot. Není to strategie. Je to jen rozumný výchozí bod, ze kterého má učení kam jít.

A ještě jedna věc, aby obraz seděl: pedál není příkaz. Mezi krabicí a burzou stojí ještě řada pojistek, které umí rozhodnutí jedině zmenšit nebo zastavit — nikdy zvětšit ani otočit. O těch je řeč v kurzu 3.